Internet je plný hádek, zda jsou lepší radiátory nebo podlahovka. Příznivci radiátorů pak na konto podlahovky uvádějí, že způsobuje víření prachu, otoky nohou a jiné zdravotní problémy. Tato tvrzení jsou z části pravdivá a platí pro nezateplené domy a poddimenzované topné smyčky. V takových podlahách je pak nutné topit vyšší teplotou, aby pokryla ztráty objektu. Následkem toho je teplá podlaha, která opravdu může způsobit víření prachu a zdravotní komplikace. Příznivci podlahovky pak uvádějí mezi výhodu její nespornou akumulaci a též rovnoměrnou distribuci tepla. Radiátory ani jedno samozřejmě nemají, ale mají zase jiné plusy o kterých bude psáno dále. Často se setkáte s následujícím obrázkem.
Pokud vás zajímá svépomocná instalace, můžete přeskočit teoretickou část a zarolovat dolů.
My jsme se tedy rozhodli pro obojí a to i z důvodu poruchy jednoho systému - pořád zůstane ještě funkční druhý systém. Navíc radiátory jsou schopné zajistit rychlý náběh teploty v místnosti v případech, kdy podlahovka byla dlouho vypnutá a vychladla. Například pokud vypnete okruhy před odjezdem na dovolenou. Též radiátory používáme na sušení rukavic a oblečení v zimě, když děti přijdou z venku mokré. Nejčastěji se můžete setkat s elektrickým či vodním podlahovým topením. Existují ještě jiné exotické varianty, třeba horkovzdušné. V tomto článku se ale budeme věnovat tomu teplovodnímu.
Způsoby uspořádání topných smyček
Topný systém se skládá z jednotlivých topných smyček v každé místnosti. Tyto smyčky se motají různými způsoby podle typu podlahy. Pro lehké suché podlahy se využívají meandry, zatímco pro těžké mokré podlahy se využívá spirála. My jsme volili betonovou podlahu, která se společně a anhydridem řadí do mokrých těžkých podlah. Dále se tedy nebudu věnovat lehkým suchým podlahám. Též pokládka do spirály je jednodušší a příjemnější - neděláte ohyby 180°, které se dělají hůře, než 90°. Rádius ohybu trubky je totiž omezený a pro otočení o 180° potřebujete minimálně 20cm. Na následujícím obrázku vidíte jednotlivé druhy pokládky topných smyček a distribuci tepla:
Tyto základní způsoby se pak ještě upravují o okrajové zóny, kde se zmenšuje rozteč nebo spirále předchází meandr. Více o tom prakticky dále. Před zabetonováním jsem chování smyček natočil termokamerou a můžete si všimnout, jak jsou vratné trubky o poznání studenější.
Způsob pokládky topných smyček
Topný okruh se pokládá na izolaci. Samotnou skladbu podlahy a její realizaci se věnuje článek o podlahách, takže předpokládejme již hotové izolace. V zásadě existují tři základní druhy pokládky, přičemž profíci budou přísahat, že existují jen dva a ten poslední je prasárna minulého století. Fakt je však ten, že pro vytápění hal a provozních prostor se využívá převážně právě ten poslední způsob. Pojďme se podívat na jednotlivé způsoby trochu blíže a pokusme se nad nimi zapřemýšlet.
- Systémové desky
Použití systémových desek znamená pro svépomoc zvýšené investice. Naopak při práci na klíč budou systémové desky znamenat snížení ceny prací, protože práce s nimi jde rychle a zaplatíte tak méně za práci. Na systémových deskách se mi líbí to, jak krásně do nich hadici zacvakáte, ona drží, všechno je rovné a úhledné a po hadicích nešlapete. No a to je asi tak všechno. Nelíbí se mi na nich to, že značně omezují přenos tepla do podlahy, protože spodní stranou leží v polystyrenu a boky střídavě cloní špuntíky. Můj názor je, že systémové desky se používají proto, aby práce s nimi byla jednoduchá a výsledná cena instalace nižší. K vlastnostem má ale negativní přínos. Takže systémové desky opravdu ne.
- Cvakání hadice příchytkami
Tento způsob pokládky je mi o něco sympatičtější. Nepřináší zvýšené náklady za systémovou desku a přesto práce s ním je rychlá. Pravdou je, že výsledná instalace není tak efektní a úhledná, jako v systémových deskách. Navíc je zde možnost použít separační fólii, kterou u systémových desek z principu nemůžete použít. Separační fólii však na stovkách míst propíchnete příchytkami a dále přetrává fakt, že spodní strana hadice je stále zacloněna izolací. Navíc separační fólie by měla být speciální, která má na sobě namalovaný rastr, podle kterého budete ukládat trubky topné smyčky.
- Hadice na kari síti
Tak tento barbarský způsob jsme si vybrali my. Sítě poskytnou betonu vyšší pevnost, slouží pro vedení hadic, na které je plastovými stahovacími pásky (vazačkami) uchytíte a z části též působí na lepší distribuci tepla v betonu. Asi největší výhodou je však uložení trubky uprostřed podlahy, tedy teplo se může předávat všemi směry a přenos tepla je tak efektivnější.
Beton nebo anhydrid
Ať jedno či druhé, ani jedno nemá cenu dělat si dělat sám svépomocí. I my jsme tuto práci svěřili firmě. Uvažte - 123m2 znamená odhadem 10m3 betonu. Znamenalo by to umíchat 10m3 betonu v míchačce, to znamená namíchat 100 míchaček, každá alespoň 5 minut vrtět, to máte 10 hodin míchání. Pak musíte těch 10 kubíků dostat nějak do patra do jednotlivých místností a tam to rozhrnout. Zaměstnáte tak minimálně 3 lidi. Jeden bude míchat, druhý nosit a třetí roztahovat. A při tom všem výsledek na velkých plochách nejistý. Tady se prostě vyplatí investovat a nechat to udělat firmu. Beton je stovkami let ověřený materiál. Betonové podlahy jsou zde již staletí a tak známe jejich chování. Je levnější než anhydrid, ale měl by mít minimální sílu 6cm, v případě podlahovky minimálně 8cm. Betonu by mělo být nad podlahovkou minimálně 5cm. Je potřeba s tím počítat už v návrhu výšky podlahy. Pro podlahové topení má též nižší přenos tepla, protože zrníčka písku nedokážou tak dokonale obalit hadici, jako to dokáže anhydrid. Anhydrid je sádra a ta, jak známo, patří do trpaslíků. Výhodou je nízká pracnost, protože se sama niveluje. I tak ji však firma musí většinou přebrousit. Do domu to vnese obrovskou vlhkost (směs je tekutá). Je dražší než beton a nemáte možnost si ji udělat sami. Výhodou je možná nižší výška, už od 3cm a s podlahovkou od 5cm. Nevýhodou pak je, že pokud bude někde vlhnout a dostávat se do ní voda, bude se drolit a rozpadat.
Nákup materiálu
Než začneme s nákupem meteriálu, musíme zjistit, kolik ho vlastně máme koupit. Pro topení by měl existovat projekt a v tomto projektu by měl projektant spočítat délky a rozteče trubek dle návrhové teploty a tepelné ztráty dané místnosti. Takto navržená topná smyčka by pak měla fungovat bez omezování průtoku na rozdělovači. My samozřejmě nic takového neměli a smyčky jsme si předimenzovali tak, aby měly rychlý náběh a netrpěly nedostatkem výkonu. Aktuální výkon pak omezíme průtokem na rozdělovači, což je dle projektantů špatně. Při návrhu pozor na to, že délka okruhu by neměla překročit 120 metrů. Delší okruhy je nutné rozdělit na dva menší. Při návrhu domu je dobré počítat s umístěním bedny rozdělovače a vedením jednotlivých okruhů. Pokud tedy nemáme projekt, začneme si kreslit. Nejdříve si ujasněte, kudy jednotlivé okruhy půjdou a kolik jich vlastně bude. Každá místnost by měla mít svůj vlastní okruh, případně více dle omezení na délku. Pro obytné místnosti jsem volil rozteč 15cm, pro koupelnu pak 10cm. Okrajové zóny u obvodové zdi a pod okny jsem nedělal snížením rozteče, ale zavedl jsem tam část meandru a pokračoval spirálou. Vše je patrné z návrhu. S teoretickým návrhem se pak v praxi mnohem lépe pracuje. Víte kudy a kam hadici táhnete a proč. Nestane se vám, že pak pro nějakou trubku nebude místo nebo že na něco někde zapomenete. No, zkuste se inspirovat. V koupelně už má lenost stoupla na úroveň ilustračního kreslení :)
Spočtěte délky, počty okruhů a nakupte materiál.
- trubky pro podlahové topení
Obecně říkám trubkám alpex. Jedná se o složení třech materiálů. Vnitřní plastové vložky, hliníkové trubky a vnější krycí vrstvy. Přesněji se pak označují například PE/AL/PE, PEX/AL/PEX a v našem případě PE-RT/AL/PE-HD. Najděte si levný eshop a tam nakupte. Cena za stejné zboží může být 20kč/m ale také 35kč/m dle obchodu.
- rozdělovač podlahového topení
Rozdělovač pro podlahové topení se vyrábí v několik provedeních - s průtokoměry, bez nich, s čerpadlem, s ventily atp. Počet okruhů je nám známý, takže v tom máme jasno. Bez průtokoměrů jste jak slepí a nevíte jestli a kolik vody okruhem proudí. Též nemáte možnost regulace. Takže s průtokoměry. A samozřejmě i s ventily. U čerpadla záleží na tom, jestli chcete mít čerpadlo v bedně - zvažte hluk, který bude vydávat. Pokud je bedna někde v neobytné místnosti, nějaká chodba nebo šatna, tak je to asi jedno. Osobně ale preferuji čerpadla na jednom místě, někde v technické místnosti u akumulační nádrže. Takže bez čerpadla. Princip rozdělovače podlahového topení je jednoduchý - pomocí průtokoměrů si nastavíte požadovaný průtok. Ventily slouží pouze pro uzavření okruhu a měly by tak být stále otevřené. Neměly by plnit úlohu regulace průtoku. Teplá voda proudí do rozdělovače, kde se rozdělí do jednotlivých okruhů a následně se z nich vrátí a opět se spojí do jednoho vývodu. Obvykle jsou na rozdělovači i automatické odvzdušňovací ventily.
- skříň rozdělovače podlahového topení
Skříň se liší svou velikostí podle počtu okruhů rozdělovače a podle toho, zda v ní bude čerpadlo. V obchodech vám poradí, jakou skříň ke kterému rozdělovači potřebujete. V eshopech je to též napsané. Skříňky se vyrábí s jednoduchým klíčkem, aby vám do nich nelezly děti. Nákupem v Polsku ušetíte polovinu peněz. My však koupili v Čechách. K rozdělovači topení budete ještě potřebovat svěrné šroubění na trubky. V ideálním případě nebudete potřebovat spojku. Respetkive se o to snažte. Já si napsal délky všech okruhů pod sebe na papír a kombinoval to tak, aby se mi to vešlo do jednotlivých 200m klubek s minimálním zbytkem. Místnosti jsme pak tahali vždy z toho správného kluba, aby to vyšlo. Z jednoho mi pak zbylo cca 8m, z dalšího 12m a z posledního asi 22m. Napojování je zbytečná komplikace. Ke svěrnému šroubení nepotřebujete ani žádné lisovací kleště. Tedy komplet podlahovku zvládnete se základním nářadím. Existují samozřejmě i lisovací spojky a koncovky, ale na ty potřebujete lisovací kleště, které jsou poměrně drahé.
Instalace svépomocí
Instalace podlahového topení svépomocí nění nijak složité a to i přes fakt, že se firmy snaží tvrdit opak. Nejprve je potřeba roznosit sítě nebo rozložit systémové desky či potřebnou separační fólii. Podle způsobu, který jste zvolili. A pak už začneme s motáním. Dá se to zvládnout v jednom člověku, ale pro pohodlnou práci potřebujete minimálně dva, ideálně tři. Nejprve natvarujeme konec trubky tak, aby pasovala do skříně. Pak nasadíme svěrné šroubení a dotáhneme na rozdělovač. Jeden pak odvaluje klubo místností a další ohybá trubku do požadovaného tvaru. Pokud máme třetího, tak ten chytá hadici sponkami. Pokud ne, dělá to ten, co ohybá. Ten to valí klubo pak neustále čeká a nadává. Celá svépomocná instalace je ukrutně jednoduchá. Jen chodíte a ohybáte trubku, ale je potřeba držet se návrhu. Svépomocné instalace jsem se bál, ale opravdu to byla rychlovka. Komplet 675 metrů trubky ve 120m2 jsme měli za jeden víkend. Ideální je, když se budete v ohybání střídat. My se nestřídali a večer jsem měl pocit, že mi ruce upadnou. A to jako fakt :)
Finanční porovnání
Pokud budeme uvažovat rozvody radiátorů v mědi, pak podlahové topení vychází většinou levněji. Počítejme spolu - pro našich 120m2 plochy jsme použili
Radiátory - 120 metrů mědi, přičemž metr se pohybuje okolo 100kč. Tedy 12 tisíc za trubky. K tomu jsme použili 10 radiátorů v celkové hodnotě 46 tisíc. Slušelo by se odečíst dva deluxe radiátory, které si Terezka poručila do koupelny. Zůstaneme tedy u socka verzí radiátorů a jsme na 20 tisících za radiátory. Total 32 tisíc.
Podlahovka - 675 metrů alepxu v ceně 20kč za metr. Tedy 14 tisíc za trubky. K tomu je potřeba připočíst skříň za 1500kč a rozdělovač za 6500kč. Total tedy 22 tisíc. Zbytek instalace je shodný - čerpadlo, akunádrž a podobně. Topnému systému jako celku se opět věnuje samostatný článek. Pokud si neděláte sami, je potřeba zvážit ještě cenu práce. Pracnost s mědí je mnohem vyšší, tedy k vyšší ceně materiálu se přidá ještě vyšší cena práce. Do finálního provnání se ještě promítnou náklady na provoz. Podlahové topení je ekonomičtější, pocitově je v místnosti vyšší teplota, nevzniká proudění studeného a teplého vzduchu. Pokud rozvody radiátorů uděláte alpexem, místo mědi, ušetříte za práci i materiál. Cena by v našem případě klesla z 32tisíc na 22tisíc, tedy stejnou částku, kterou stálo podlahové topení.
Materiál ze serveru domeceksnu.cz nesmí být publikován bez souhlasu autora. David Spilka (Daves), tel.: 775 328 374, email: pošli email, ICQ: 109318615
