| Autor: | | Vytvořeno: 16.02.2012 - Změněno: 17.02.2012 |
Omítky
![]()
Když už máme střechu nad hlavou, je čas začít omítky. Což byla kapitolka sama pro sebe.
Brázdili jsme internet a pročítali knížky. Hledali jsme, jak a z které strany to vlastně správně uchopit.
![]()
Pokud někdo staví z Ytongu, pak vezme perlinku, lepidlo a na to hodí štuk a má hotovo.
![]()
My jsme chtěli, aby omítky uměly sát a vydávat vlhkost a tím udržovat lepší podmínky. Nechtěli jsme lepidlo.
![]()
Zvolili jsme tedy pracnější variantu - špric -> jádro -> omítka -> štuk -> malba.
Špric
První tedy přišel špric. Aby nám omítka pěkně držela.
Celou stavbu jsme zdili s multibatem, takže i špric a omítka byla z multibatu.
V technických listech je popsána směs na zdící maltu, omítku i špric.
Špric je tedy multibat s pískem v poměru 1:2 a hodně vody :)
Špric jsme tedy namíchali, v tom žádný problém nebyl. Ale jak ho dostat na tu zeď ? :)
Zkoušeli jsme házet lžicí. Nic moc. Nakonec zvítězila obyčejná štětka.
Pak už to chtělo dopilovat jen techniku hodu, aby se špric odlepil od štětky a letěl správným směrem.
Též aby se neodrážel a nelétal při švihu zpět. První pokusy musely být v brýlích :) Pak už to šlo v pohodě.
Špric jsme tedy nanesli na navlhčené zdi a ty pak nechali pár dní proschnout.
Samozřejmě by šla omítka házet i přímo, bez špricu. Ale špric je právě to, co omítku tak drží na zdi.
Jak už jsem se zmínil výše, i maltu jsme míchali z multibatu.
Hmotnostní poměry jsou opět uvedené v návodě. My si je přepočítali na objemové.
Platle
Největší problém byly platle. Nejdříve jsem si dělal platle z omítky. Ale výsledky nic moc.
Nakonec jsem tedy koupil dřevěné omítníky a to bylo jiné kafe. Platle byla hned a mohlo se prakticky ihned házet.
Terezce to šlo výborně, mrkněte na video:
Jádro
Házelo se každý volný čas. Odpoledne po práci a samozřejmě o víkendu.Vrstva se dělala v rozmezí 10-15mm, prostě jak to kde vyšlo.
Tvárnice jsme nazdili poměrně přesně, řekl bych s maximální nepřesností 5mm.
Tak. Omítku jsme měli. Tedy jádro. Co teď s tím dál ?
Jemná omítka
Nakonec po dlouhých úvahách jsme vybrali Hasit 651, který si říká jedno i vícevrstvá jádrová nebo vrchní vápenocementová omítka určená pro strojní i ruční omítání všech druhů stavebních materiálů vyráběných pro přesné zdění ve vnějším i vnitřním prostřed, zvlášť vhodná pro povrchovou úpravu filcováním.
Tak tedy ruční omítání. Omítku jsme si nanesli na hladítka a natáhli na zeď. Pouze vrstvičku několik mm.
Po zavadnutí jsme pak omítku zatočili filcem a bylo hotovo.
Jaká to změna, když jsou najednou všechny plochy najednou jednolité, spojité, shodné :)
Štuk
![]()
Vybrali jsme Hasit 160. A byl vlastně třeba?
Někdo nemá rád, když se o omítku odře. Respektive o drobné kamínky, které z omítky vykukují.
My tedy zdi před štukem přebrousili, jen rychlovka cikcak, žádné dlouhé precizní broušení.
![]()
Zdi byly pak krásně hladké, ale stejně jsme to zatáhli štukem.
V jakém pořadí provádět práce
Bystří pozorovatelé si všimli, že na některých fotkách děláme omítku bez podlah a jinde už je podlaha.
To bylo dáno tím, že za měsíc a půl jsme se stěhovali. Takže vše se dělalo za běhu a v aktuálně prioritních prioritách :-D
Na většině míst jsme dělali jádro ještě před podlahami, někde jsme to nestihli. Takže se dělalo jádro až po podlaze.
Někde se nestihlo ani jádro ani špric :) Je prostě v pokojíčku takové industriální zákoutí :)
V zásadě jsme ale postupovali podle následujícího harmonogramu:
- odpady
- voda
- elektrika
- špric
- jádro
- topení
- fajnová
- podlahy
- dlažba
|
