Autor:

Daves (Administrátor)

Vytvořeno: 17.11.2010 - Změněno: 11.03.2015

Základová deska

Zavážení a hutnění

Po vydařené akci základové pasy a ztracené bednění jsme se rozhodili pokračovat i nadále svépomocí a vlastními silami tak spáchat základovou desku. Vzhledem k tomu, že náš pozemek je pouze mírně svažitý, nemuselo se tolik zavážet. Protože jsme však všechno kolečkovali ručně, bylo toho i tak dost.

První dny jsme se věnovali opravdu pouze zavážení. Vyhrabaný jíl z pasů naložit na kolečko a odvézt zpátky pod desku. Protože jíl si mezitím pěkně sednul a to nemluvím o tom, že po něm jezdila avie a dokonce i bagr, bylo kopání některých vrstev docela náročné. A aby toho nebylo málo, přidalo se ke všemu ještě počasí, které v říjnu bylo často deštivé a chladné.

Každých cca dvacet centimetrů materiálu jsme pěkně žábou uhutnili co to šlo. Byl to i příjemný odpočinek od neustálého kopání, vození a vysypávání. Kolečka nikdo nepočítal, ale v průměru každý odvozil jedno kolečko za dvě minuty a vozili jsme deset hodin denně několik dnů. Počet koleček bych tedy hádal na tisíce.

Kanalizace, voda a elektro

Když jsme měli slušně uhutněno a blížili jsme se místům, kde měla procházet voda, kanalizace a elektro, povolali jsme na pomoc bagristu. Ten nám prohrábl rýhu na potrubí za necelou půlhodinku a navíc zdarma. Ručně bychom ten jíl opravdu nevykopali. Do připravených rýh jsme nasypali písek, položili potrubí a obsypali a zasypali.

Nezapomeňte si natahat také veškeré elektro mimo dům, například ovládání čerpadla, světla mimo dům atp.

Pak následovalo opět několik dnů vození a hutnění. Opravdu nudná práce, kterou si můžete prohlédnout na neméně nudném videu ;-)

Když jsme se dostali těsně pod úroveň základové desky, začali jsme vozit a hutnit šotolinu.

Poslední vrstvu šotoliny jsme pak udusávali vibrační deskou.

I toto období bylo nudné, což dokazuje i další nudné video:

Bednění a karisítě

Další prací v pořadí bylo položení karisítí a obednění desky. Karisítě jsme poskládali pěkně dovnitř, podložili a svařili.

Obedňování lze řešit několika způsoby. Když zdíte ztracené bednění, můžete udělat o jednu řadu víc a v té poslední řadě vyřežete vnitřní část bednění. Nevýhodou jsou peníze vynaložené za extra řadu navíc a přašné řezání bednění. Výhodou pak ale je úspora času při obeďnování a přesný tvar. Dřevěné bednění může ujet, nafouknout se pod tlakem betonu z desky. Nicméně my šli levnější cestou a obedňovali tak stavebními prkny, které jsme navíc již na stavbě měli. Deska bude stejně ve finále přisypaná zeminou, takže nebude ani základová deska vidět.

Betonování základové desky

Okamžik, na který jsme netrpělivě čekali, neboť desku jsme chtěli mít hotovu ještě před zimou a byl konec října. Počasí bylo stále deštivé a teploty začínaly klesat pod pět stupňů. Nakonec však po sérii několik deštivých dnů se sluníčko usmálo a my mohli konečně naplánovat zalití betonem.

K výpočtu objemu betonu jsem použil oblíbený laser, kterým jsem si promítl rovinu, budoucí výšku desky. Pak jsem chodil po desce a v pomyslné síti jsem zapisoval naměřenou výšku od podkladu k rovině. Ze všech naměřených hodnot jsem pak vypočetl průměrnou výšku deky a vynásobil rozměrem. Též jsem si do podkladu natloukl roksory tak, aby jejich vršek končil v úrovni promítnuté roviny. Vše bylo tedy připraveno a my mohli objednat beton a naplánovat betonování. Z předchozích zkušeností jsem věděl, že desku zvládneme ve dvou lidech, ale přeci jen jsme nakonec byli ve čtyřech, kdyby něco nevycházelo podle předpokladu.

Kanalizační prostupy jsem nastavil kousky trubek a v místě přechodu deska-vzduch obalil centimetrovým polystyrenem a gafou. Až bude deska hotová, provizorní kousky trubek se odstraní, do vzniklé mezery po polystyrenu se zalije asfalt a napojí se k izolaci.

Beton jsme roztahávali hráběmi, později jsme přišli na to, že s menší námahou lze hrnout beton nohama. Když byla vrstva betonu pěkně rovnoměrná, nastartoval jsem vibrační lať a s její pomocí beton uhladil.

Co bych příště dělal jinak

Samozřejmě výškové roksory se v betonu ztratily a my je pak nemohli najít. Některé jsme ukopli a naměřenou rovinu tak znehodnotili. Jak jsme postupovali v lití desky dále, přidávali jsme k výškovým roksorům ještě zapíchnutý roksor těsně vedle, který z betonu koukal. Věděli jsme tak, kde výšku hledat. Ve finále se pak pomocné roksory vytáhly a deska se zahladila.

Coulová prkna je třeba řádně podepří nejméně po půl metru ! Tlak betonu je obrovský a prkna nadělala boule.

Co se osvědčilo

Výškové roksory spolu s pomocnými roksory pro viditelné umístnění.

Prostupy obalené polystyrenem.

Náklady na základovou desku

Komplet deska včetně základů nás stála 220 tisíc.

Největší část této částky tvoří beton - 130 tisíc.

Základy nás stály 80 tisíc, deska pak 136 tisíc.

Tedy v přepočtu přibližně 1300kč za m2.

[

Odeslat známému |

Verze pro tisk ]

Stavba domu svépomocí